6. Navrácení dvou soch na budovu Městského divadla

Sochy múz Erató, Terpsichore, Thalia a Melpomené byly v roce 1986 po několika letech ve špatném stavu  demontovány a už nebyly na střechu divadla nikdy navráceny.

Náklady: 600 tis. Kč

Původní podoba budovy Městského divadla se sochami:

Na základě uzavřené smlouvy o dílo zhotovil akademický sochař a restaurátor, pan Jaroslav Jelínek, kopie soch múz tance a hudby. Jednotlivé postupy konzultoval se Statutárním městem Chomutov. Šlo o konzultace v modelování soch, jejich výšky, pohybu a nakonec členění pohybu v celkové koncepci fasády.
Nejdříve byly sochy opatřeny kovovou konstrukcí před modelováním na tzv. sochařský hák a umístěny na točnu, která umožnila pohyb v kruhu. Tyto kovové konstrukce byly vyloženy dřevěnými latičkami z důvodu velkých hmot hlíny naložené na tuto konstrukci.

Poté byla socha opatřena sochařskou hlínou, která nesla tvar, což byl druhý bod konzultace – zda bude vyhovovat pohyb a rozložení hmot. Dále došlo již k modelování konkrétních tvarů které musely být proporčně modelovány na podhled sochy na divadle. Tento podhled je samozřejmě pouze tušení a jedná se o sochařskou zkušenost. Tedy větší hlava, natažení nohou a trupu s nekonkrétními detaily hmot. Každá hmota sochy musí být čitelná pro diváka z pohledu na divadlo. Zde se neuplatňuje velký detail, který by rozbil celkový pohled.

Dále byla socha schvalována v domodelování a poté byla připravena k odlití do ztracené formy (jen pro představu bylo použito 10 pytlů sádry s armaturou obarvenou nosnou sádrovou vrstvou, která odlišovala odlitek od sádry).

Forma byla armována železem a trubkami v čelní pohledové stěně, byla v jednom kuse s otevíracími okny pro odlití sochy a zadní část byla dělena na čtyři díly sochy. Po odlití došlo k rozebrání formy, vyjmutí hlíny a všech zmíněných konstrukcí s přípravou na separování materiálu od materiálu, tj. sádra od budoucího materiálu sochy pomocí šelaku a separačních olejových prostředků. Při složení formy bylo použito kramlí, které formu spojily a postupně po jednotlivých dílech byla forma vyzkoušena, zda sedí a nemá úbytky v ložných spárách. Do této formy byla vyrobena konstrukce, která je opatřena silnostěnnou nosnou trubkou, v místě kde mohlo dojít k rovinnosti, tj. do stojící nohy až po hlavu s krkem. Na tuto konstrukci byly navařeny nosné prvky drátů, které jsou vyneseny vždy na tuto silnostěnnou trubku. Dráty jsou v kruhových obvodech až do spodní části sochy.

Odlévaná hmota je vyzkoušený materiál křemičitý písek, bílý cement pevnosti a mramorová moučka s betakaolinem. Tato hmota je nanášená do formy v jednom kroku bez přerušení odlévání. Zde rozhodují i malé pauzy, které by materiál dělily a vznikaly by trhliny. Takto v kuse odlitá socha byla ponechána 3 týdny a poté došlo k odsekání sádrové formy s odstraněním provizorní kovové konstrukce, která byla pomocnou pro sádrovou formu. Takto odsekaná forma byla ve spojích retušována a veškeré nedolitky a přelitky z formy byly též retušovány a doplněny stejným materiálem použitým na odlití sochy. Socha byla na závěr natřena fasádní silikátovou barvou s penetrací do barvy fasády. Tudíž je ochráněná od povětrnostních vlivů. Přes tuto barvu byla provedena ještě hydrofobizace Porosilem VV+.

Vlastní osazení bylo provedeno na připravenou plochu na atice v rámci jednotného tlaku na atiku se srovnáním plochy a následně opatřeny dioritovými deskami o rozměru 90x70x15cm, které nemají žádný přírodní úbytek a vynesou váhu sochy v rozložení na tento rozměr. Tyto desky byly kotveny 1m do atiky s nerezovou armaturou. Vzhledem k tomu, že nemohlo dojít k prodloužení tohoto čepu je nosná část, kam mohl být umístěn čep sochy v pařezu za sochou, kde je největší hmota s největší únosností. Tudíž byl proveden čep v tomto místě. Průměr čepu je 25mm a je v soše 35cm, vč. zakotvení do dioritové desky. Socha i deska je osazena na Keraflex Si maxi. Tento matriál je určen pro kamenické účely a má velmi pevnou přilnavost k materiálům i k vyplnění čepu. Je flexibilní a odolný vůči mrazům. Touto hmotou je vyspárována i dotyková hrana mezi atikou a sochou.
Umístění soch bylo provedeno pomocí jeřábu a jednotlivá vázání soch v rovinnosti plochy bylo řešeno již v ateliéru, kde došlo ke kontrolnímu zvednutí soch. Lana se nesměly dotýkat hlavy, tudíž bylo použito vahadla na jeřáb, čímž se práce prodražily na montáži. Jeřábnické práce proběhly bez komplikací, lana nepoškodila sochy tlakem ani při utahování smyček. Byla zakoupena nová lana s nosností 1 lano cca 3t, což je dostatečná rezerva pro manipulaci s takovými předměty. Lana byla kevralová, která nejlépe roznáší tlak na sochu a jsou nejvhodnější na takové úkony.

Dle smlouvy o dílo přešla autorská práva na Statutární město Chomutov, s čímž akademický sochař a restaurátor Jaroslav Jelínek souhlasil.

Fotogalerie z realizace návrhu Navrácení dvou soch na budovu Městského divadla: